Svatobernardský pes
Bernardýn
Základní informace
země původu	Švýcarsko
	Itálie
Tělesná charakteristika
hmotnost	50–91 kg
výška †	61–95 cm
barva	hnědá žíhaná oranžová červenobílá

Bernardýn (podle kláštera sv. Bernarda ^[1]) jeplemeno psa, které je spjato se zachraňováním lidí z lavin. To je však sporné. Jisté je to, že Hospic sv. Bernarda svého času choval tyto psy již od roku 1660, používal je však pro tah. Bernardýn je velké plemeno, které se rozhodně nehodí do města, průměrně se dožívá 11 let.

Historie plemene

Plemeno vzniklo již ve starověku pro účely tahu. Nejspíše na území Švýcarska usadil při průchodu římské armády. Původně byl nejspíš krátkosrstý a agresivní, to vymizelo a poté bylo znovu obnoveno pomocí křížení s novofundlandským psem aněmeckou dogou. První standard plemene je z roku1880.

[editovat]Popis Těla

Bernardýn by měl být vzhledově impozantní a harmonický, dobře osvalený pes.Mohutná a impozantní hlava s přátelským pohledem,oči jsou středně velké, přiměřeně hluboko vsazené, okraje horních i spodních víček má malý záhyb. Horní pysky jsou silně vyvinuty převislé, dolní okraj tvoří dlouhý oblouk, koutky jsou viditelné. Ušní boltce jsou jemné,trojúhelníkového tvaru se zaoblenou špičkou,zadní okraj boltců lehce odstává a přední přiléhá k lícím. Má velmi hustou srst s bohatou podsadou, jsou dvě variety krátká a dlouhá srst. Ocas je velmi silný, dlouhý a těžký, měl by dosahovat nejméně k hleznům, v klidu visí rovně dolů nebo je lehce stočen nahoru v dolní třetině, při vzrušení je nesen výše. Tlapy jsou široké, uzavřené se silnými vyklenutými prsty, jsou pevné. Bernardýn je většinou velmi dobře osvalen.

[editovat]

[editovat]